Památka zesnulých či lidově Dušičky každoročně připadá na 2. listopad. Tento převážně náboženský a kulturní svátek se již neslaví tolik, jako tomu bylo dříve. V dnešní době mají lidé ve zvyku chodit na hřbitovy, kde zapalují svíčky a modlí se za duše zemřelých. Někteří zapalují svíčky doma a vzpomínají na své milované, jiní pořádají rodinná setkání za účelem zavzpomínat a pomodlit se společně. Jak se tento svátek slavil dříve, a jak uctívají zesnulé jinde ve světě?
Historie Dušiček
Úplný původ Dušiček sahá pravděpodobně až ke keltskému svátku Samhain, o kterém se dočtete níže. Dnešní podoba Dušiček je známa od roku 998, kdy je francouzský opat sv. Odilo z Cluny zavedl, aby pokřesťanštil původní pohanské zvyky a tradice. Z Francie se poté tento svátek šířil dál Evropou. U nás se tradičně chodí 2. listopadu na hřbitovy, kde se za zesnulé zapalují svíčky.
Samhain
Je svátek, který slavili Keltové v noci z 31. října na 1. listopadu. Pro Kelty znamenal počátek nového roku, zlom mezi létem a zimou. Je to kalendářní pravý opak k dalšímu keltskému svátku Beltain. Samhain byl také vnímán jako čas, kdy se stírá hranice mezi živými a mrtvými. Lidé věřili, že v tuto dobu duše zemřelých navštěvují svět živých a živí mohou navštívit podsvětí. Zvykem bylo například prostírat večere pro zesnulé nebo vystavovat vyřezané řepové svítilny s uhlíky nebo svíčkami - předchůdci dnešních dýní. Ty měly za úkol pomáhat duším zesnulých najít cestu. Lidé se také převlékali do starých hadrů a malovali si obličeje, aby zahnali zlé duchy. Tyto zvyky daly základ oslavám tohoto svátků všude ve světě.
Día de Muertos
Día de Muertos znamená v překladu Den mrtvých. Slaví se v Mexiku od 31. října do 2. listopadu. Mexičané tento svátek považují jako vůbec ten nevýznamnější a nejoblíbenější. Hojně navštěvují hřbitovy, kde vytváří malé oltáře z květin měsíčku, fotografií, oblíbených pokrmů zesnulých a z drobných osobních předmětů. Rodiny tráví na hřbitově i celou noc a společně slaví a vzpomínají na své milované. Po oslavách si lidé jídlo rozeberou a zkonzumují. Typickým pokrmem jsou tzv. Tamales, balíčky z kukuřičných listů plněné směsí masa, mouky a dalších ingrediencí. Oltáře se také zdobí lebkami Calavera, jakožto symbolem života a smrti. Lebky jsou připraveny z cukru a barevných dekorací. Pokud vás to zaujalo, doporučujeme se podívat na Disney pohádku Coco, která o tomto svátku krásně vypráví.
Halloween
Stejně jako Dušičky Halloween má kořeny v keltském Samhainu. Slaví se 31. října. Jeho dnešní podoba vznikla v Irsku prolnutím pohanského Samhainu, římských pohanských svátků a křesťanských slavností. V 19. století se přenesl do USA a odtud se šířil do dalších zemí. V současnosti ho slaví v USA, Japonsku, Spojeném Království, Kanadě a v dalších anglosaských zemích. Děti se oblékají do strašidelných kostýmů a chodí ode dveří ke dveřím. Tradičně používají pořekadlo „Trick or Treat“, což by se dalo přeložit jako „Koledu, nebo ti něco provedu“. Jako koledu dostávají často sladkosti. Pokud nic nedostanou, mohou dotyčnému provést malou lumpárnu. Starší děti si mezi sebou vypráví strašidelné historky a v některých městech jsou organizovány halloweenské průvody masek. Jako výzdoba nesmí chybět vyřezané dýně nebo svíčky. Dýně mají svůj původ v legendě o opilci Jackovi.
Další tradice
Ve Velké Británii děti hrají i různé tradiční hry jako například „Apple ducking”, což bychom mohli přeložit jako „Lovení jablek“. Hra spočívá v tom, že se naplní velká nádoba vodou a do ní se nasypou jablka. Plovoucí jablka na hladině pak děti pomocí svých zubů loví a snaží se je dostat z vody ven. Tato tradice vznikla v období římského vpádu do Británie. Vidět ji můžete například v jednom z dílů detektivní série Hercule Poirot - Viděla jsem vraždu.
Comments