top of page
hruska.png

Pesticidy kolem nás: Časovaná bomba, která brzy vybuchne

3. prosince slavíme od roku 1998 takzvaný Den bez pesticidů. Kladli jste si někdy otázku proč? A k čemu pesticidy jsou? Potřebujeme je vůbec a kdy se používají? Ovlivňují naše zdraví? V tomto článku se vám pokusíme odpovědět na všechny tyto otázky.


Co jsou to pesticidy?

Pesticidy jsou chemické přípravky, které se používají k tlumení a hubení rostlinných a živočišných škůdců. Jsou hojně používány k ochraně rostlin, lidí, zvířat a majetku. Nejvíce se uplatňují v zemědělství a v lesnictví, odkud se dostávají do půdy, vody, rostlin a živočichů. Jejich použití způsobuje pokles opylujícího hmyzu tzv. vymírání včel. Nepřímo tak ovlivňují i lidské zdraví. Jejich použití je regulováno českými zákony a zákony EU.

V České republice se posuzováním a kontrolou přípravků na ochranu rostlin zabývá Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský. Ve videu se dozvíte, co tento ústav dělá a jak probíhají kontrolní rozbory. Co musí zemědělec splnit, aby mohl nakládat s chemickými přípravky a mnoho dalšího.


Tragédie z roku 1984

V noci z 2. na 3. prosince 1984 vybuchla v indickém Bhópálu plynová nádrž v americké továrně na pesticidy (Union Carbide). Uniklo údajně 300-400 tun methylisokyanátu. Tento jedovatý plyn okamžitě usmrtil 2 tisíce lidí a další půl milion zasáhl. Kolem 25 tisíc lidí zemřelo v důsledku pozdější otravy a mnoho dalších mělo zdravotní následky.

Jednalo se o největší známou průmyslovou havárii v dějinách. Mnoho lidí přišlo o rodinné příslušníky a dodnes bojují o spravedlnost a odškodnění. Navíc není jasné, jak a jestli bylo místo havárie sanováno. [1]

Na to konto byla v roce 1998 v Rotterdamu přijata tzv. Rotterdamská úmluva o postupu předchozího souhlasu pro určité nebezpečné látky a pesticidy v mezinárodním obchodu. Od té chvíle slavíme Den bez pesticidů a připomínáme si tak onu tragickou havárii v Bhópálu.



Jaký mají vliv na prostředí?

Pesticidy hrají hlavní roli i ve znečištění našich vod a vodních ekosystémů. V Evropě je aktuálně pouze 38 % z vodních povrchů považováno za vody se zdravým chemickým statusem. Každý čtvrtý aktivní pesticid z v Evropě povolených pesticidů je klasifikován jako chronicky toxický pro vodu. [2]

Intenzivní průmyslové zemědělství s nadměrným užíváním syntetických pesticidů je jednou z hlavních příčin úbytku biodiverzity v krajině.

Použití chemických přípravků pro ochranu rostlin by měl zemědělec volit až jako poslední možnost. Při hospodaření se musí chovat, tak aby přípravky použil co nejméně. To začíná již volbou vhodné odrůdy plodin. Pokračuje správnými pěstebními zásadami (hnojením, střídání plodin, podporou užitečných organismů, kultivací...). Důležité je i předvídat výskyt škůdců a rychle reagovat. Zkusit může i biologické přípravky pro ochranu rostlin. Pokud selžou je na místě použít přípravek chemický.

Každý zemědělec má povinnost se řídit systémem Integrované ochrany rostlin, také může nahlédnout do Rostlinolékářského portálu, kde najde informace o přípravcích a jejich vhodnosti použití.

Problémem je neporovnatelnost dat o spotřebě pesticidů mezi jednotlivými zeměmi Evropské unie. Proto nedokážeme objektivně říct, jestli je naše spotřeba pesticidů v porovnání s jinými zeměmi nízká nebo vysoká. Tyto data pravděpodobně nebudeme znát do roku 2028, a tím pádem ani nelze ověřit, zda naplňujeme cíle Evropské unie do roku 2030 ke snižování spotřeby a rizik pesticidů.


Pesticidy a lidské zdraví

To, že mají pesticidy vliv na lidské zdraví zejména v dlouhodobém měřítku je nepopiratelný fakt, který bohužel společnost nechce slyšet. Spekuluje se, že hlavním onemocněním spojeným s pesticidy je rakovina. Souvislost je však velmi těžké objektivně prokázat, protože rakovinná onemocnění jsou často způsobena více faktory. Dlouhodobé vystavení pesticidům může způsobit i jiná vážná onemocnění, například narušit endokrinní systém, vyvolat oxidační stres, což může způsobit právě rakovinu, cukrovku, vysoký krevní tlak, srdeční onemocnění a další. Vystavit se pesticidům může člověk nejen konzumací konvenční zeleniny a ovoce, ale také delším pobytem u pesticidy ošetřené půdy.


Jde to i bez chemie?

Ano, ano a ještě jednou ano! Naši farmáři jsou toho důkazem. Například Hana Součková říká: „V případě nutnosti si pomohu postřiky přírodními, mnou vyrobenými, ale zato funkčními. A místo nesmyslného vnášení dalších a dalších chemikálií do krajiny raději vezmu motyčku a přebytečný plevel odstraním mechanicky.“.

Vše je to o přístupu k přírodě a hledání rovnováhy mezi pěstebními postupy. Pokud si sami pěstujete zeleninu a ovoce, určitě o tom víte své. Pokud tu možnost nemáte a musíte nakupovat, koukejte se po BIO produkci, SISPO ovoci nebo IPZ zelenině. V bio režimu není možné používat chemii vůbec. U IPZ zeleniny máte jistotu, že byla vypěstována v souladu s tzv. Integrovaným systémem produkce zeleniny. IPZ je produkce zeleniny vysoké kvality, která dává přednost ekologicky přijatelným metodám a minimalizuje vstupy agrochemikálií s nežádoucími vedlejšími účinky. Řadí se mezi konvenční a organickou produkci plodin, prosazuje snížení rizika přehnojování půdy, racionálnější využívání živin. [3]

SISPO je v podstatě to samé jako IPZ, ale pro ovoce. Jedná se o Integrovaný systém pro pěstování ovoce.

Další možností je hledat plodiny vypěstované v kontrolovaném prostředí (CEA). To jsou například hydroponicky pěstované bylinky, nebo saláty. Díky uzavřenému prostředí, lze jejich kvalitu kontrolovat nepřetržitě a optimalizovat pěstební postupy bez použití chemikálií.


Podpořte proto s námi Den bez pesticidů nákupem plodin v BIO a IPZ kvalitě:


0 komentářů

Comments


jablko2.png
bottom of page