hruska.png

Znáte život včel? Umí překvapit víc než jen sladkým medem

O nepostradatelnosti včel toho již bylo napsáno mnoho. I my jsme k tomuto tématu v loňském roce jedním článkem přispěli. S medonosnými opylovači se ale pojí mnohem více zajímavostí, než by se mohlo na první pohled zdát. Víte třeba, proč před sebou včely tančí? Nebo co je ve včelím společenství zimní chomáč?



Královna jako nejdůležitější člen úlu


To, že stěžejním členem úlu je královna, ví nejspíš většina z nás. Méně známý je ale fakt, že si královna může sama určit, zda se z jejích vajíček vylíhne trubec, dělnice, nebo další královna. Vše záleží na tom, jestli se rozhodne naklást vajíčka oplozená, nebo neoplozená. Z těch neoplozených se vylíhnou trubci, z oplozených dělnice a pokud se larvy oplozených vajíček krmí mateří kašičkou, doroste larva do královny.


V každém úlu může být ale jen jedna vylíhnutá královna. První věcí, kterou královna po zrození udělá tedy je, že zabije dosud nevylíhnuté královny. Následně vylétne z úlu a vydá se vydá na takzvaný snubní let. Během něj je ve výšce 10 až 30 metrů oplodněna několika trubci, kteří mohou být i z jiných úlů, a následně se vrací zpět do úlu.


Zajímavé je, že trubci se v úlech vychovávají jen od března či dubna do července a žijí pouze šest týdnů, případně hynou hned po spáření s královnou. Jestliže jsou po této části roku v úlu ještě nějací trubci, včelí společenství je začne odmítat, vyhání je z úlu a odmítá jim přístup k potravě. Trubci poté hynou hladem či zimou.


Když včely tančí


Včely jsou s výjimkou primátů jediným tvorem na zemi, o kterém víme, že si předává konkrétní sdělení. Na rozdíl od nás ale vzájemně komunikují pomocí tanců. Přesněji se tak dorozumívají včely létavky s nejvyšší hodností v úlu, které potkáváme v přírodě.


Když se včela vrátí do úlu se snůškou, může ostatní létavky lákat na blízký zdroj potravy kruhovým tancem. Při něm se točí na stejném místě do kruhu a tím ostatním včelám říká, že v okolí přibližně 100 metrů najdou chutný a kvalitní pyl. Ostatní létavky ochutnají trochu pylu z jejích pylových váčků a vydají se hledat zdroj potravy, který zvládnou najít mimo jiné i díky předchozímu ochutnání vzorku.


Známý je také osmičkový tanec. Při něm se včela na plástvi točí do tvaru ležaté osmičky a jejím středem udává směr, kde další létavky najdou potravu. Jelikož jsou plástve vždy posazeny kolmo k zemi, úhel mezi pláství a osou osmičkového tance odpovídá úhlu mezi sluncem. A právě díky tomu se včely zvládnou orientovat v prostoru. Při tanci zároveň včela třese zadečkem a to tím víc, čím je potrava vzdálenější. Své kolegyně takto zvládne navigovat až do vzdálenosti 6 kilometrů.


Proč se roj mění v chomáč?


Kolem včelího úlu je nejvíc živo za teplých dnů. Jakmile se ale ochladí, včely aby člověk pohledal. Kam se během zimních měsíců schovávají? Choulí se k sobě v úlu. A teď nepřeháníme. Aby včely zimu přežily, utvoří takzvaný zimní chomáč. Uprostřed něj je královna, kterou obklopuje její roj a vzájemně se svými tělíčky zahřívají. Nejnáročnější to mají ty včely, které jsou na okraji chomáče. Aby předešly umrznutí, pravidelně se vyměňují se včelami, které jsou schované v prostřední části.


Jak název útvaru naznačuje, je chomáč ve tvaru koule. Ta má totiž nejmenší povrch, takže hrozí nejmenší ztráta tepla. Včely totiž nezahřívají celý úl. Teplo dokáží udržet pouze uvnitř chomáče. Královna se tedy celou zimu zdržuje uprostřed chomáče.


Jak vlastně vzniká med?


I když se nám to na první pohled nemusí zdát, výroba medu je poměrně složitá disciplína. Nevzniká totiž pouze ze samotného nektaru květů či medovice, kterou včely sbírají ze stromů.


Prvním krokem pro vzniku medu je, že včela létavka svým sosáčkem sesbírá nektar či medovici, uloží ji do svého medonosného sáčku a tím ji zároveň obohatí o několik vlastních enzymů. Následně snůšku odnese do úlu, kde si ji předává několik dalších včel. Ty ji tak doplňují o další enzymy, vitamíny i jiné látky a v tekutině se začínají měnit složité cukry na jednoduché.


Zároveň se tak včely starají o postupné vysušování a zahušťování tekutiny. Poté se tekutina přesune do pláství, kde se z ní dále odpařuje voda a dozrává med. Zrání trvá cca 3 dny a když je med hotový, zavíčkují voskem, což je znamení pro včelaře, že může med sklidit.


Ochutnejte medově sladké zlato od našich farmářů:


jablko2.png