top of page
hruska.png

Zjistěte, co má společného Pivovar Podlesí a Hřebečská medovina!

Není nad dobrý nápoj! Tímto heslem se řídí i manželé Veronika a Vít, kteří stojí za dvěma skvělými značkami - Hřebečskou medovinou a pivovarem Podlesí. Medovinu vaří Veronika. Za pivem zase stojí Vít. Zajímalo nás, jak tyto dvě rozdílné značky z jedné rodiny vznikaly, co mají společného a jestli si manželé i vzájemně vypomáhají.



Hned na začátek se zeptám, co vás vlastně k výrobě medoviny a piva přivedlo? Co bylo tím hlavním spouštěčem, kdy jste si řekli, že jdete do toho?


VERONIKA: K medovině mám velmi blízký vztah už od mládí. Vyráběl ji totiž už můj dědeček a maminka. Děda si uměl s každou recepturou opravdu vyhrát a rád vymýšlel nové chuťové varianty. Z počátku ji vyráběl jen pro sebe, rodinu a přátele. V roce 2002 si maminka uvědomila, že by naše rodinná medovina mohla zaujmout i širší veřejnost a společně jsme se pustili do podnikání. Vybrali jsme vhodné lahve, navrhli první etiketu, upravili prostory sklepa pro výrobu medoviny. A do dnes jsem za tohle rozhodnutí vděčná.


VÍT: Já jsem s podnikáním začal později než moje žena. Náš pivovar Podlesí u Příbrami vznikl v roce 2013 a založil jsem ho spolu s kolegou Ivanem Černým. K založení nás vedla láska k pivu. Tehdy se totiž v Příbrami prakticky nedalo zajít na dobré pivo. Tak jsme se rozhodli, že si ho uvaříme! S Ivanem jsme ale měli i další důvod. V té době jsme oba pracovali v korporátních společnostech, potřebovali jsme změnu a dělat něco, z čeho budeme mít oba radost. Tak jsme se naučili vařit pivo ve spřáteleném pivovaru v Kounicích a nakonec jsme si i doplnili pivovarskou školu.


Je úžasné, že jste oba od začátku pracovali v úzkém rodinném kruhu. Držíte se zatím této myšlenky, nebo se od začátku váš tým rozrostl?


VERONIKA: Ke mně, dědovi a mamce se před časem přidal právě i manžel Vít, který provozuje pivovar Podlesí. Takže jsme se sice rozrostli, ale stále jsme jen v úzkém rodinném kruhu. Musím ale říct, že kolem sebe máme spoustu skvělých přátel, kteří nám nikdy neváhali vypomoct se včelstvy nebo při stáčení medoviny.


¨Od založení Hřebečské medoviny vařil medovinu děda a my jsme s mamkou jezdily nabízet vzorky, prodávaly u stánku a poté jsme se staraly i o stáčení do lahví a etiketování. Společně jsme pak pracovali u včel, aby měly kvalitní med. Časem nám děda celou výrobu i se svými zkušenostmi předal a nyní nám vypomáhá především jako velmi cenný rádce.


VÍT: Původně jsme pivovar budovali jen s Ivanem a občas nám vypomohli kamarádi nebo brigádníci. Teď už jsme v pivovaru čtyři. Otevřeli jsme zároveň i restauraci, kde podle sezóny zaměstnáváme 15-30 lidí. Naše začátky byly krásné a rád na ně vzpomínám. Byla to pro nás spousta nových výzev, které jsme museli přijmout a naučit se je. Neustálý maratonský běh a skoro nikdy se člověk nemohl zastavit.


Veronika (vlevo) spolu s maminkou Ivanou (vpravo)

Podělili byste se s námi o nějaký

zajímavý zážitek z výroby?


VERONIKA: Vlastně jednu historku dávám ráda k dobru. Jednou mamka vezla naši medovinu do Přelouče. A když nosila bedny do obchodu, zastavil se u ní jeden pán, kterého zajímalo, co dobrého to nosí. Řekla mu, že medovinu, kterou vyrábíme a že si ji může koupit o kousek dál v obchodě na ochutnání. Pán byl hovorný a hned se rozpovídal, že nejlepší medovinu, co kdy měl, pil na Sněžce. Od té doby má prý obavy zkoušet jiné, které nezná. S hrdostí mu odpověděla, že na Sněžce prodávají právě naši Knížecí medovinu. Takové milé a nečekané ocenění prý opravdu nečekala :-)


VÍT: Osobně rád vzpomínám na první výrobu našeho piva Hulvát - English Style ALE. Když jsme ho vařili poprvé, použili jsme experimentální bavorskou odrůdu chmele Ariana. Bylo to celkem riskantní, protože s touto odrůdou chmele ještě nikdo nesdílel zkušenost. No a po prvním týdnu mělo pivo velmi hrubou ostrost a zemitou chuť. Název Hulvát se tedy vyloženě nabízel. Po dalších týdnech zrání se ale pivo tzv. „zaoblilo“, zjemnilo a bylo velmi příjemné na pití. Název jsme už ale nezměnili a nakonec je z něj naše neúspěšnější pivo. Dokonce už 2x vyhrálo první místo na zlaté pivní pečeti v kategorii English Style Ale.


Oba podnikáte už nějakou dobu. Prozradili byste nám, co vás na výrobě medoviny a piva baví nejvíc?


VERONIKA: Velmi nás nabíjí, když vidíme, jak lidem náš produkt chutná a dělá radost. Medovinu vyrábíme s láskou, máme kvalitní med od našich včel a použité byliny i koření vybíráme velmi pečlivě. Pro náš podnik je stále důležitá spíše kvalita, než kvantita. Máme i velké plány do budoucna, ale zatím je úplně nechci prozrazovat.


VÍT: V tomhle musím souhlasit s Veronikou. I nás na práci nejvíc baví to, že dokážeme dělat pivem radost a zákazníci se pro něj rádi vrací. Na začátku to byl sice tak trochu „punk“, ale nakonec se nám povedlo celou zprofesionalizovat. Stále ale pivo vaříme řemeslným způsobem ručně tak, aby bylo čerstvé a lahodné. Toho si strašně cením. Používáme jen přírodní suroviny a vodu z vlastní studny z Brdských vrchů. Do budoucna zvažujeme pořídit větší varnu a zvýšit výrobu. To by ale vyžadovalo velké investice a musíme k tomu ještě uzrát i mentálně.


Vít Zelenka (vlevo) s kolegou Ivanem Černým (vpravo)

V kanceláři jsme měli možnost vaše produkty ochutnat a prakticky jsme se o ně přetahovali. Přesto se musím zeptat, co byste zákazníkům doporučili k ochutnání jako první?


VERONIKA: Každá medovina je něčím charakteristická, zákazník si vždy najde tu, která mu složením bylin a koření vyhovuje nejvíce. Staročeská, Mandlová, Ořechová, Knížecí nebo i naše Bylinná hořká jsou velmi oblíbené. Poslední jmenovaná je dokonce už podruhé výherkyní Regionální Potraviny. Knížecí medovina získala ocenění Mls Pardubického kraje. Osobně si mám velmi ráda Bylinnou hořkou medovinu. Je opravdu specifická, lahodná a výborně chutná i v koktejlech.


VÍT: Úžasně pitelný je náš tradiční Podleský ležák neboli třikrát chmelená dvanáctka. Pak samozřejmě Hulvát ALE, o kterém jsem se už zmiňoval. Voní kvalitním sladem a potěší výrazně hořkou chutí.


Pokud upřednostňujete absenci zbytkového cukru, sáhněte po Thomas Brut IPA. Je výrazně prokvašené a těšit se můžete na suchou chuť s nádechem šampaňského. Je to velmi oblíbený speciál, hlavně u milovníků vína. Tohle pivo jsme uvařili na počest mého a Veroniky syna, takže je to opravdu srdeční záležitost :-)


Velmi zajímavý je také Mikeš. Tahle tmavá třináctka není příliš sladká a setkáte se u ní s karamelovými až čokoládovými tóny. Pro osvěžení je naopak ideální APA Elbrus z českého chmele, který má výraznou až ovocná chuť a aroma. Ideální pro speciální chvíle.


Zmínit musím i Kormu. Starokeltský nápoj vařený podle původní středověké receptury. Spojili jsme naše pivo s přírodní Hřebečskou medovinou a vytvořili tak dezertní pití, které oceníte nejlépe při zvláštních příležitostech.


Ochutnejte zdejší favority:



Kdo pro vás píše příběhy farmářů a výrobců

„Jmenuji se Káťa a ve Scuku se věnuji marketingu. Za 3 roky, co zde pracuji, jsem se mohla seznámit s příběhy mnohých farmářů i výrobců. Každý z těchto příběhů je jedinečný a ukazuje, jak dlouhá cesta k výrobě našich oblíbených dobrot vede. A abyste se s nimi mohli seznámit i vy, postupně vám je představím. Z vlastní zkušenosti totiž vím, že naši farmáři i výrobci mají co říct.“


Kateřina Žabka

Ta, co se věnuje marketingu

Commentaires


jablko2.png
bottom of page