Proč jsme se rozhodli zrušit vratné obaly? 5 pádných argumentů, proč je to ekologičtější
- Tereza
- před 3 dny
- Minut čtení: 9
Aktualizováno: před 3 minutami
Od 1. 8. 2025 (efektivně od 5. 8.) dočasně pozastavujeme sběr vratných skleněných obalů. Na základě hluboké analýzy jsme si vyhodnotili, že v současné podobě totiž celý systém – od dopravy přes třídění až po mytí – zatěžuje životní prostředí více, než když sklo jednoduše vytřídíte do zeleného kontejneru nebo mu dáte nové využití doma. Níže najdete pět důvodů opřených o data z EKO-KOM, FEVE a studií Evropské komise.
Ačkoliv se může zdát, že jdeme zrušením možnosti vracet vratné obaly proti proudu, jdeme naopak proti greenwashingu, abychom se vyhnuli řešením, která na první pohled působí zeleně, ale reálně nepřináší největší přínos. Raději uděláme rozhodnutí, které je založené na selském rozumu – jedné z našich zásadních hodnot, než se držet pro nás neekologického trendu. Jsme přesvědčeni, že v aktuální situaci, ve které se Scukem jsme, se více vyplatí skleněné obaly třídit do třídících kontejnerů, nebo úplně ideálně najít využití u sebe doma.
Chceme abyste vy, naši zákazníci, chápali, proč jsme toto rozhodnutí udělali. A tak budeme rádi, když si pročtete naše argumenty pro toto rozhodnutí. Pokud byste k tomu měli dotazy či zpětnou vazbu, napište nám ji prosím na e–mail zakaznici@scuk.cz.
Důvod číslo jedna: Recyklace skla má v ČR vysokou účinnost a šetří primární suroviny i energii
V České republice funguje vysoce efektivní systém recyklace skla, jehož efektivita patří mezi nejvyšší v EU:
Podle dat EKO-KOM a Ministerstva životního prostředí se v ČR každoročně recykluje až 75–80 % skleněných obalů.
Díky zpracování vytříděného skla můžeme ušetřit až 90 % energie a 65 % sklářských písků oproti výrobě nových produktů ze skla z primárních surovin! (zdroj: Samosebou.cz)
Podle evropské federace výrobců obalového skla každých 10 % přidaného střepu do tavby snižuje energetickou náročnost o cca 2–3 %, a zároveň snižuje emise CO₂ o 5 % (zdroj: FEVE, European Container Glass Federation).
Recyklované sklo je nekonečně recyklovatelné bez ztráty kvality, což není běžné u plastů ani papíru.
Věděli jste, že sklo před vhozením do třídícího kontejneru nemusíte vymývat? Stačí pouze důkladně vyškrábat zbytky. Dokonce i víčka a etikety mohou na obalu zůstat.
Tím, že obaly, které vracíte do třídících kontejnerů, není nutné mýt, se také uhlíková stopa nepatrně snižuje. U obalů, které se vrací, je totiž nutné mytí předem ještě doma.
Poznámka: Existuje také několik vratných plastových obalů, kterých se tento bod netýká. Některých dalších bodů se však týká. Hlavní množství vratných obalů je však skleněných, proto se v tomto článku zaměřujeme na sklo.
Důvod číslo dva: Energetická a environmentální náročnost sběru a mytí vratných obalů může být větší než při správném vytřídění skla
Znovupoužití zní na první pohled jako ekologičtější volba, ale životní cyklus vratných skleněných obalů ukazuje, že jejich environmentální výhodnost velmi závisí na dopravních vzdálenostech, počtu cyklů použití, možnostech zpětného sběru obalů a způsobu sanitace.
Při zpětném odběru obalů dochází k vyšší zátěži vozidla, což může vést k vyšší spotřebě pohonných hmot a tím i k navýšení emisí. Další faktor, který nutně musíme započítat, je mytí vratných obalů. Z hygienických důvodů je nutné využít chemické prostředky, které jsou následně vypouštěny do kanalizací. Spotřebovává se také mnoho vody a energie na ohřev vody a tyto energie jsou často dodávány ve většině případů z elektráren s vysokou ekologickou zátěží (například uhelné). Malé myčky, které používají menší výrobci, spotřebují často na jednu lahev víc vody, elektřiny i čisticích prostředků než velké profesionální myčky, a proto zatěžují životní prostředí víc a uhlíková stopa je tak větší.
Podle dat z Life Cycle Assessment (LCA) studií, které publikuje Evropská federace pro obalové sklo (FEVE), se emise při výrobě jedné nové lahve na mléko pohybují mezi 300 a 600 g CO₂e. Toto rozpětí závisí na poměru použitých surovin a recyklátu – čím vyšší je podíl recyklátu, tím nižší je ekologická stopa. Údaje vycházejí z přepočtu emisí na tunu vyrobeného skla.
Samostatnou kapitolou jsou vratné lahve. Zde studie JRC Evropské komuse z roku 2024 ukázala, že pokud taková lahev urazí při svém svozu a vrácení větší množství kilometrů, její celkové emise CO₂ mohou být vyšší než u jednorázové skleněné lahve, která projde recyklací.
Jako provozovatel překladiště pro tuzemské výrobce a farmáře pro nás může platit, že produkty urazí i mnohem delší vzdálenost. Záleží, kde se nachází výrobce a kde koncový zákazník. Naši farmáři a výrobci sváží vaše objednávky na překladiště v Mníšku pod Brdy. V rámci překladiště provádíme třídění zboží dle objednávek zákazníků a na jednotlivé rozvozové trasy, což je extra služba, kterou provádíme pro naše farmáře a výrobce. Z Mníšku potom nákupy rozvážíme k vám, ať už na adresu či na výdejní místa.
Z výdejních míst následně sbíráme vratné obaly stejnou dodávkou, která nákupy dovezla. Odtud často putuje ještě na depo dopravce, který pro nás logistiku zajišťuje a až poté se vrací do Mníšku, kde si ji farmář či výrobce vyzvedává.
Zkusili jsme si udělat výpočet uhlíkové stopy jedné vratné lahve od mléka z Farmy rodiny Němcovy, která sídlí v Netíně na Vysočině, pro zákazníka v Ostravě. Lahev tedy putuje z farmy do Mníšku, odtud do Ostravy, následně pak z Ostravy zpět do Mníšku, kde si ji dodavatel vyzvedne a doveze ji zpět do Netína. Celkově jde přibližně o cestu přes 1000 km. A to nepočítáme případné další zastávky dopravce. Nutno však podotknout, že většinu cesty, kdy se lahev veze, by dopravci stejně absolvovali, takže zde nevznikají emise za cestu navíc, pouze emise za těžší náklad na autě, čímž se spotřebovává více pohonných hmot.
Jak jsme při výpočtu postupovali? V obou případech jsme počítali s výrobou nové lahve za použití určité části recyklátu. Většina studií se shoduje, že tento údaj se pohybuje někde mezi 300 až 600 g CO₂ na lahev. Potom jsme započítali dopravu lahve ze sklárny na farmu, následnou dopravu z farmy na naše překladiště a odtud do Ostravy. Až sem je uhlíková cesta stejná. Poté se liší – u vratné lahve počítáme cestu zpět na překladiště a odtud na farmu plus její mytí, a u recyklované lahve počítáme dopravu z třídicího kontejneru k recyklaci. Zde jsou ještě rozpadnuté výpočty:
Vstupní náklady
Výroba nové lahve: 300 g CO₂
Mytí: 24 g CO₂
Doprava k zákazníkovi (chlazená): 81 g CO₂
Zpětná doprava (nechlazená): 27 g CO₂
Doprava ze sklárny na farmu: 30 g CO₂
Svoz a doprava k recyklaci: 30 g CO₂
Systém vratné lahve
Systém jednorázové lahve s recyklací
Vstupní investice na první cyklus vratné lahve je tedy vyšší než u recyklované lahve, ale pokud k vratné lahvi následně přičítáme pouze opakované náklady bez výroby samotné lahve, bod zlomu přijde ale velmi záhy.
Výsledek tedy ukazuje, že již po druhém vrácení lahve do oběhu vychází výpočet ve prospěch vratných lahví. U nás se však nevrací ani polovina, viz náš další argument. Zde je potřeba podotknout, že náš výpočet pouze demonstruje, jak to přibližně může vypadat v praxi. Nicméně výpočet pro emise z pohonných hmot i dopravy a mytí lahví v malé myčce jsou velmi orientační a nemáme je podpořené reálnými daty. Reálně tak situace může být ještě víc ve prospěch vratných lahví nebo naopak ve prospěch recyklace. Snažili jsme se však dojít k číslům, která jsou co nejvíc reálná. V provozu je také mnoho proměnných, kdy třeba dopravce zajíždí ještě na depo, čímž se trasa prodlužuje, co jsme ale do výpočtu třeba nezahrnuli, neboť to s tolika dopraci těžko průměruje.
Také jsme do výpočtu nezahrnuli fakt, že se nám vratných obalů nevrací ani polovina a že mnoho obalů, které se nám vrací nejsou vratná, viz argumenty níže. Věříme, že tento fakt by poté výrazně pohnul bodem zlomu ve prospěch třídění. Nicméně tady už bychom pro potřeby výpočtu museli hodně odhadovat, a tak jsme toto do výpočtu nezahrnuli, abychom se sami nestali tvůrci greenwashingu.
Poznámka: Možná si říkáte, co je to za lokální tržiště, když nákupy putují klidně i 500 km. Pro nás lokální znamená tuzemské. Propojujeme zákazníky s farmáři a výrobci bez ohledu na region. Věříme, že to je cesta, která je stále ekologičtější, než když nakupujeme zboží v supermarketu, kam polovina přicestovala ze zahraničí. Do budoucna bychom ale rádi stavěli na regionálních překladištích. K tomu ale musíme ještě docela dost vyrůst :-)
Důvod číslo tři: Vrací se nám pouze zlomek obalů a většina navíc nevratná, čím se uhlíková stopa vratných obalů velmi zvyšuje
Dlouhodobý problém spatřujeme v tom, že vratných obalů se vrací opravdu jenom zlomek. Naše obaly momentálně z technologických důvodů nejsou zálohované, proto je motivace pro vracení malá. Velmi doufáme, že je to proto, že zákazník obal nějakým způsobem znovu využije, třeba na zavařování a nebo ho vytřídí do zeleného kontejneru.
Často se k nám vrátí i obaly, které bohužel farmáři a výrobci zpět nepřijímají – i když se snažíme o co nejlepší informovanost, není pro zákazníka jednoduché se ve všech typech obalů vyznat. Na skladě se nám takových obalů za týden nakupí opravdu mnoho, máme tedy extra brigádníka, který obaly třídí na ty, které vratné jsou a které nikoli. Ty potom vhazuje do třídícího kontejneru na sklo, kdy celý proces vrácení přes mytí u zákazníka, po dopravu na výdejní místo zákazníkem a poté z něj k nám na sklad, a s tím spojené emise způsobí, že celý aktuální systém vratných obalů u nás na Scuku je velkou ekologickou zátěží.
Závěr potom tedy je, že dokud míra reálného opětovného použití lahví zůstane nízká (např. jen 30 %), je uhlíková stopa vyšší než při prosté recyklaci.
Vedlejší problém je zde také to, že platíme extra brigádníka, který se obalům věnuje a také třídící kontejner. Obaly také bývají často znečištěné, což výrazně ztěžuje práci brigádníka.
Důvod číslo čtyři: Nemáme existující technologické ani logistické řešení pro efektivní vracení obalů
Jak asi víte, nabízíme aktuálně doručení jak na výdejní místa, tak až domů po celé republice. Kvůli přetrvávajícím ekonomickým problémům hledáme tento rok cesty úsporných řešení pro naše logistické náklady tak, abychom zákazníky nezklamali tím, že k nim nákup nemůžeme doručit, ale také tak, abychom měli zdravou ekonomiku.
Proto jsme navázali spolupráci s novými přepravci, kteří ale momentálně nedokáží svoz vratných obalů zajistit. Částečně je to dané tím, že nemáme existující technologické řešení, ale také je důvod ten, že dopravci často neumí sklo odebírat po jedné lahvi a dopravit ho tak, aby se po cestě nerozbilo nebo neztratilo. Často se také nevrací ten samý den na naše překladiště, ale na vlastní depo, což činí problematické obaly vůbec vrátit, když se mezitím třeba změní auto či řidič.
Naše výdejní místa jsou také často profesionální Výdejny – provozy s kavárnou, obchodem či bistrem. Tito nemají ve svém provozu jak fyzický, tak ani kapacitní prostor k tomu, aby řešili vratné obaly. A jelikož jsme velmi vděční za spolupráci, že vůbec umožní ve svém okolí odběr nákupů od poctivých farmářů, není to pro nás při spolupráci rozhodující.
Pro nás je toto celé složité v komunikaci směrem k vám zákazníkům. Neumíme na stránkách Scuku u produktů či způsobu doručení jednoduše říct, zda můžete či nemůžete zboží na výdejním místě nebo kurýrovi vrátit. Chybí nám na to jednoduše technologické řešení. Upřímně je to proto, že priority jsou nyní jinde, a to třeba například ve vyřešení rychlosti webu (respektive pomalosti) nebo pracujeme na vylepšeném systému práce v našem skladovém systému. Obojí je zcela zásadní pro naše další fungování, a tak bohužel odsouvá řešení vratných obalů stranou.
Důvod číslo pět: Vratné obaly si farmáři často nevyzvedávají
Poslední důvod je prostý: Tím, že nemáme zálohovaný systém, tak neexistuje způsob evidence toku obalů. My proto na skladě netušíme, komu obal patří a jeho rozebrání je tak zcela náhodné. Na skladě bohužel nemáme prostor navíc, bojujeme o každý kousek, a není tak možné vytvořit místnost, kde budeme skladovat pouze vratné obaly, kam si farmář nebo výrobce jednou za čas přijde něco odebrat. Pokud si tedy neodebírají obaly pravidelně každý týden, nefunguje potom ani tato část z celého cyklu vratných obalů. A přestože jsou obaly vratné, jsou následně také vytříděné do kontejnerů, čímž se opět uhlíková stopa celých vratných obalů zvyšuje.
V tuto chvíli tedy sběr vratných obalů od 1. 8. 2025 (efektivně od 5. 8.) do odvolání rušíme. Rozhodně se ho však nevzdáváme navždy, protože věříme, že pokud je celý proces technologicky a logistiky podchycený do detailu, mají vratné obaly skutečný smysl. V aktuálním nastavení by však pro nás pokračování ve sběru vratných obalů znamenalo právě ten greenwashing, kterému se tímto krokem snažíme vyhnout. Co tedy dělat s obaly do té doby? Třídit nebo ideálně znovu využít. Lahve od mléka využijte jako nádobu s vodou na zalévání rostlin, zavařovací sklenice znovu použijte a zavařte třeba aktuální lokální meruňky a z těch menších si udělejte třeba kořenky.
Na závěr cítíme potřebu doplnit ještě jeden důležitý kontext, který vysvětluje, proč je situace u nás taková, jaká je. Narozdíl od největších online hráčů s podobnými službami (online potraviny) totiž hospodaříme s podstatně menším finančním kapitálem. Proto musíme pečlivě zvažovat každou investici. Scuk.cz je projektem s omezeným rozpočtem a investiční podporou, která je nesrovnatelně menší než u služeb, které často čerpají prostředky v řádech stovek milionů až miliard korun. I přes tato omezení se každý den snažíme naplňovat naši vizi – svět, kde jsou skutečné lokální potraviny dostupné všem – a naši misi, tdy podporu malých farmářů a poctivých výrobců. Vážíme si každé vaší objednávky. Je to podpora, která má smysl.
Budete na Scuku dál nakupovat? ❤️
Ano, budu dál nakupovat
Ne, nebudu dál nakupovat
Comments