hruska.png

Srovnávačka: Pan Hlavička zkouší 8 světlých tlačenek

Zabijačková delikatesa v podobě tlačenky je součástí každých podzimních a jarních slavností. A obzvlášť na velikonočním stole by neměla chybět. Po jaké ale sáhnout? Po klasické vepřové, králičí, nebo snad krůtí? Ochutnal je za vás pan Hlavička a z výsledků chuťového testu byl sám překvapený. Která z osmi různých tlačenek zaujme vás?


Mezi oblíbené zabijačkové výrobky patří tradiční světlá tlačenka. Je ukázkou filosofie „od rypáčku po ocásek“, tedy umožňuje zpracovat méně kvalitní části zvířete, aby nic nepřišlo nazmar. V dnešní době se ale čím dál častěji setkáváme s tlačenkami založenými přeci jen na kvalitnějších surovinách - libové maso, žádné nerozvařené chrupavky a podobně. Výrobci přicházejí i s tlačenkami „exotičtějšími“, využívají i jiné maso než vepřové, například zvěřinu, drůbež či králíky. Vyrábí se i tlačenka tmavá, v našem testu jsme ochutnávali pouze tlačenky světlé.


Správná tlačenka musí mít na řezu hezkou mozaiku. Kousky masa, případně kousky vnitřností a kolem toho „polévka“, tedy ztuhlý kořeněný nálev vzniklý rozvařením vazivových tkání. Dobrá tlačenka se po rozkrájení nesmí samovolně rozpadat, rosol nesmí být měkký a mazlavý, barva by neměla jít dozelena. No a samozřejmě velkou chybou by byla přítomnost nežádoucích věcí, jako jsou štětiny, chrupavky, ale také nerozmíchané shluky koření.


Testovali jsme osm vzorků. Při ochutnávacím testu, kterého se účastnilo pět dospělých osob, jsme posuzovali mnoho parametrů:

  • Provedení obalu,

  • pevnost tlačenky,

  • konzistenci,

  • vůni,

  • složení,

  • atraktivitu řezu,

  • hrubost nakrájeného masa,

  • chuť, včetně slanosti, kyselosti a kořeněnosti,

  • nutnost případného dochucení,

  • obsah éček (zbytečná éčka neměl žádný výrobek)

  • zda by se tlačenka dala konzumovat jen s pečivem, bez tradičního dochucení octem, pepřem a cibulí.

Každý vzorek jsme po vizuálním posouzení rozkrájeli a ochutnali samotný a pak v kombinaci s octem a cibulí. K tlačenkám jsme přikusovali Staročeský chléb od Náš chléb a Carbon z Koláčkova pekařství.


Králičí tlačenka, Králíci z farmářského chovu

1. místo v testu


I když se tato tlačenka ostatním testovaným kouskům vymyká dosti vysokou cenou, její parametry nás přesvědčily k udělení prvního místa.


Na první pohled nás upoutala krásná barevně kontrastní mozaika v řezu, konzistence byla velice pevná, skoro až gumová. Po vybalení nás překvapila příjemná vůně (tlačenka obecně nepatří k nejvoňavějším masným výrobkům). Použité maso bylo libové a kvalitní, z kořenění byla cítit hlavně sůl a pepř. Dosolení bylo akorát.


Shodli jsme se na tom, že tato tlačenka je přímo dokonale vyladěná a ani nebylo potřeba doplnit ji o ocet a cibuli. Chutnala nám tak, jak byla. Nicméně po přidání octa a cibule nám přišla ještě lepší. U testujících obsadila čtyřikrát první místo, jednou místo druhé a stala se tak vítězem testu. Pokud někdo není fanouškem vepřového masa, ale chce ochutnat vynikající tlačenku, tohle je volba. Cena je podstatně vyšší, než u ostatních vzorků, ale jde zkrátka o luxusní provedení s použitím ne zcela běžné suroviny. Není to „tláča k pivu do čtvrté cenové“.


Tlačenka, Řeznictví u Bobra

2. místo v testu


Na druhém místě se umístila „bobrota“, která svými parametry za tou králičí příliš nezaostávala. Opět krásná mozaika na řezu, konzistence méně pevná, ne tak gumová, ale stále dost soudržná.


Kořenění česnekem a majoránkou je tu tak výrazné (ale nepřekořeněné), že nám tlačenka přišla skvělá i bez octu. Dokonce nám přišlo, že ocet této tlačence spíš ubral a že nám bez něj chutnala více. Z vepřových tlačenek za nás ta nejlepší a tedy druhé místo v testu.


Krůtí masová tlačenka, Česká krůta

3. místo v testu


Jak vidno, není vždy potřeba prasátko, abychom si dopřáli zabíjačkový produkt. Od krůtí tlačenky jsme původně nic moc nečekali a výsledek byl přitom famózní. Nádherná mozaika v řezu, více barev masa tam pěkně hrálo. Tlačenka je předkrájená na tenoučké plátky a naaranžovaná jako balené krájené salámy a trochu jsme se báli, jestli se při odebírání plátků tlačenka nerozpadne. Ne, je naprosto kompaktní. Slanost i kořenění akorát.


Opět hodnotíme jako výbornou pro okamžitou konzumaci, ocet nám k této tlačence vůbec nesednul. Celkově nám pro svoji vysokou masitost tlačenka chutnala až „šunkově“ a opět ji můžeme doporučit těm, kteří by rádi výbornou tlačenku a neláká je přitom výrobek z čuníka. Je vidět, že i drůbeží tlačenka hravě konkuruje těm vepřovým.


Podblanická světlá, Z Podblanicka od Matoušků

4. místo v testu


Mozaika zde byla již méně výrazná a trochu nám vadilo, že se tlačenka hůře krájí a má tendenci se „rozsypávat“. Za nás bychom lehce ubrali na soli a více přidali na kořenění, tlačenka nám přišla mdlejší a rozhodně vyžadovala dochucení octem, cibulí a trochou čerstvě mletého pepře.


Hodnotíme ji jako lehce nadprůměrnou tlačenku, která by v české hospůdce rozhodně neudělala ostudu. Potěší i cena, v přepočtu na kilogram jde o cenového vítěze tohoto testu.


Tlačenka, Maso Klouda

5. místo v testu


Výrazně masová tlačenka byla hodně česneková, optimálně slaná. Více zde vyniká (barevně i chuťově) přídavek vnitřností. Libové maso je trochu tužší. S octem a cibulí nám chutnala více než samotná.


I tuto tlačenku hodnotíme jako dobrou tlačenku hospodského typu. Při bodování se umístila uprostřed žebříčku, ale jde o průměr v nejlepším slova smyslu. Tlačenka si na nic nehraje, nabízí přesně to, co se konzumentovi tlačenek při slově tlačenka vybaví. Cena je přívětivá. Za nás dobré.


Tlačenka světlá, Amaso CZ

6. místo v testu


Tady jde asi o nejkontroverznější tlačenku v našem testu. Totiž dámská část osazenstva ji dosti strhala a skončila u nich na předposledním místě, pánům naopak šmakovala velmi a hodnotili ji ve svých žebříčcích vysoko.


Výsledné umístění je dané zprůměrováním. To, zda vám tato tlačenka bude chutnat, je dáno tím, jak moc máte rádi koření. Protože tato tlačenka je nejvýrazněji kořeněná. Tím nemyslíme překořeněnost, ale zkrátka výraznost. Kromě tradičního česneku jsme detekovali nové koření a zázvor, výrazně se projevil i pepř. Dámy hodnotily tlačenku jako „převoněnou“. Shodli jsme se, že tlačenka se svým stylem trochu vymyká běžnému pojetí tlačenky. Chuťově to není úplně standardní hospodská tlačenka. Zda je to pro vás plus či mínus, to si budete muset ověřit sami, na této tlačence se testující nejvýrazněji neshodli.


Vepřová tlačenka našeho pana řezníka, Řeznictví Šindelář a syn

7. místo v testu

Sympatický název tlačenky vzbudil očekávání - ale moc je nenaplnil. Vzhled nebyl příliš lákavý, mozaika se moc nekonala, scházel kontrast mezi světlým masem a tmavou polévkou, vše bylo barevně uniformní a nevýrazné. Konzistencí tlačenka připomínala spíše huspeninu - tedy řidší, rosolovitější formu tlačenky.


Tlačenka nám přišla nedochucená, neslaná, nekyselá, bylo potřeba ji na talíři dosolit, dopepřit a dochutit octem a cibulí. Celkově ji hodnotíme jako spíše podprůměrnou a kdyby Němcovi svoji tlačenku nepřesolili, možná by si sedmá a osmá tlačenka v testu prohodily místo.


Tlačenka, Farma rodiny Němcovy

8. místo v testu


Tohle pro nás bylo při testu nemilé překvapení. Už proto, že v minulosti jsem tuto tlačenku nejednou konzumoval a problém jsem s ní neměl. Během testu ale u všech skončila na posledním místě. Vzhled byl průměrný, šedivý, nekontrastní, skoro žádná mozaika, masa bylo pomálu, v chuti dominoval česnek a především sůl. Konzistence poměrně měkká, při krájení se „polévka“ rozpadala. Protože se mi nechtělo věřit, že by se Němcovi dopustili takového lapsu, udělali jsme reparát a na další týden si objednali ještě jednou tuto tlačenku a znovu ji posoudili. Takhle - stále tlačenku hodnotíme jako nejslabší z testovaných, ale evidentně jsme při testu dostali nepovedenou šarži, kde se asi nabíralo někde zespoda hrnce. Při opakovaném testu už byla struktura mnohem lepší, mozaika výraznější, obsah masa zcela v pořádku. Co ovšem přetrvalo - výrazná slanost a česnekovost. Já jsem solofil, slané věci miluju a tohle bylo dost slané i na mě. Pro testující dámy to bylo přesoleno opravdu hodně. Čili Němcům bych chtěl vzkázat dvě věci: ubrat na soli (kdo chce, dosolí si na talíři) a dát pozor na nejednotnost šarží - to, co jsme měli na stole při tom prvním testu, bylo opravdu špatné.


Celkový žebříček

  1. Králičí tlačenka bez dusitanu - Králíci z farmářského chovu

  2. Tlačenka bez dusitanu - Řeznictví u Bobra

  3. Krůtí masová tlačenka - Česká krůta

  4. Podblanická světlá - Z podblanicka od Matoušků

  5. Tlačenka - Maso Klouda

  6. Tlačenka světlá - Amaso CZ

  7. Vepřová tlačenka našeho pana řezníka - Řeznictví Šindelář a syn

  8. Tlačenka - Farma rodiny Němcovy

Pořadí podle poměru cena/gramáž:


Je potřeba podotknout, že cenový žebříček byl sestaven na základě těch nejmenších balení, které jednotliví výrobci na Scuku nabízejí. Někteří výrobci nabízejí kilová, ale třeba i téměř tříkilová balení tlačenek, tam se pochopitelně s c