Velikonoce jsou konečně zase tady a s nimi přichází i mnoho veselých a zajímavých tradic. Víte, jaké zvyky připadají na který sváteční den a s čím jsou vlastně spjaté?
Zelený čtvrtek
Název je nejspíš odvozen od tradice, dle které se měla v tento ten konzumovat zelená zelenina, jako například zelí, hrách, špenát či mangold. Dle pověry mělo lidem pojídání těchto potravin zajistit zdraví na celý následující rok.
Pro zemědělce měl ale jiný význam - počátek zemědělských prací. Na Zelený čtvrtek se ve velkém vysévala tráva, len, hrách a další potraviny. To proto, že v tento den vše prospívá. Doufáme, že se bude úrodě dařit i tento rok :-)
Velký pátek
V tento den si křesťané připomínají ukřižování Ježíše Krista. Proto se nese v duchu smutku, ticha a rozjímání. Své místo má ale i v lidových pověrách, podle kterých se na Velký pátek otevíraly hory se skrytými poklady a je celkově spojován s magickými silami. Věděli jste například, že by se v tento den nemělo nic půjčovat? Dle pověr by totiž mohla být daná věc očarovaná.
Klid se nevyhýbá ani hospodářům, kteří by podle tradic neměli okopávat, rýt ani zasévat. O tom se přímo zmiňuje i zažitá pranostika: „Na Zelený čtvrtek hrachy zasívej, na Velký pátek se zemí nehýbej.“ Zároveň se doufalo ve velký déšť, který měl zaručit bohatou úrodu.
Bílá sobota
O Bílé sobotě vystřídá klid ruch, spojený s velikonočními přípravami. Peče se beránek a perníčky, pletou pomlázky, zdobí vajíčka a uklízí domácnost. Zvykem bylo i bílení zdí. My ale raději doporučujeme nechat malování na jiný den v roce a co nejklidněji si užít velikonoční přípravy :-)
Nezapomínalo se ani na péči o úrodu. Aby se stromy probudily ze zimního spánku, kropili je lidé vodou, třásli s nimi a občas je i hospodyně za zvonění zvonů potíraly čerstvým těstem na mazanec. V dnešní době už jsou stromy ze spánku většinou probuzené a kvetou o sto šest. Menším zatřesením pro bohatou úrodu ovoce, ale nic nezkazíte.
Velikonoční neděle
Právě o „Velké noci” ze soboty na neděli vstal Ježíš z mrtvých. Proto se jedná pro křesťany o nejvýznamnější den z celých velikonočních svátků. Příchod Krista se oslavuje bohatou, posvěcenou hostinou pouze v blízkém rodinném kruhu, během které si lidé též vynahrazovali předchozí 40denní půst.
Hospodáři ale mysleli i na své pole a pro
zajištění hojnosti na něj odnášeli trochu posvěceného pečiva s vínem a vejci.
Velikonoční pondělí
Pondělí už je pouze dnem radosti a veselí, kdy se vytáhnou umotané pomlázky, chodí se na koledu pro barvená vajíčka a stůl v každé domácnosti zdobí voňavý beránek. Ne všude je ale oplátkou za vyšlehání pouze kraslice. Pokud si chlapci a muži nedají pozor, mohou být od děvčat odměněni politím studenou vodou. Tento zvyk se ale drží jen v některých částech republiky a většinou je spojen až s odbytím poledne.
