Na 2. února připadají Hromnice, které v dnešní době často opomíjíme. Přitom se jedná o jeden z nejstarších svátků, který kromě křesťanů slavili už i pohané. Víte, co se v tento den dělá a proč byl na Hromnice kladen takový důraz?
Na Hromnice přichystejte hromničky
Jak už název napovídá, Hromnice se pojí především s bouřkami, hromy a blesky. A právě blesků se lidé velmi obávali. V době, kdy byla hospodářská stavení ze dřeva, by totiž zásah bleskem znamenal katastrofu. Během bouřek se proto lidé modlili k Bohu, aby je blesků ušetřil a každou takovou modlitbu provázelo i zapálení malých svíček, které jsou známé jako hromničky.
Hromničky jsou úzké svíčky, které lidé právě 2. února nosili do kostela posvěcení. Svíček si lidé nechávali posvětit větší množství, nejlépe tolik, aby jim vydržely na celý další rok. Zapalovaly se totiž nejen během bouřek, ale i kvůli ochraně před jinými živelnými katastrofami. Také se dávaly k loži nemocného či umírajícího a často je lidé vkládali do ruky zemřelému, aby mu osvítily cestu do nebe. Využívaly je i báby kořenářky, kterým svíčky pomáhaly při léčení.
Rámusem na podporu bohů
Začátek února byl významný už pro slovanské pohany, kteří v tento čas oslavovali brzký příchod jara. Jedná se totiž o přesnou polovinu času mezi zimním slunovratem a jarní rovnodenností, takže se loučilo se zimou a temnými dny. Pro přivolání více světla lidé také před domy zapalovali malé ohníčky.
Věřilo se, že v tento čas se bůh Perun probouzí ze zimního spánku a svůj příchod ohlašuje hromy a blesky. Zároveň měl prvním hřměním zahánět zimu a temné síly, s čímž mu lidé pomáhali hlasitým rámusením. Tlouklo se košťaty o podlahu, rámusilo vařečkami a kladivy se bouchalo do skály či dubových stromů.
Protože byl Perun považován za velmi silného, zvedali muži každoročně těžká břemena, aby jim svou sílu na nadcházející rok propůjčil. Tradičně se nezvedalo se nic konkrétního, ale věřilo se, že čím těžší uzvednutá váha, tím větší sílu muž získá. Často se proto zdvihaly balvany, vykrmená prasata, povozy a někteří muži si dokonce troufli uzvednout celou svou rodinu.
Čas odstrojit vánoční stromek
Tento den je důležitý i v křesťanství. 2. února totiž měla Marie podle židovských zvyklostí odnést Ježíše po čtyřiceti dnech od porodu do jeruzalémského chrámu. A právě zde mudrc Simeon řekl o Ježíšovi, že je světlem k osvícení národů. Zřejmě od 11. století se tento den připomíná jako svátek Uvedení Páně do chrámu. Také se začaly světit hromničky pro modlitbu před bouřkou a blesky.
Zároveň podle zvyklostí až v tento den končila vánoční doba. Z kostelů i některých domácností se sklízely betlémy a později se také odstrojovaly vánoční stromky. I dnes je možné v některých kostelech betlémy zahlédnout až do 2. února.
O Hromnicích zamračeno - sedlákovi pomoženo
K Hromnicím se také pojí nejvíce pranostik z celého roku - mohli bychom jich najít až čtyřicet a velká část z nich se týká úrody. Nejvýraznější je asi pranostika „Na Hromnice má sedlák raději vlka ve chlévě i ženu na marách než slunce.“ Říkalo se totiž, že pokud bude během celého dne svítit slunce, značí to ještě dlouhou zimu, ale když bude ošklivo a sníh, zima bude mít brzký konec.
Právě délka mrazů a nečasu, která měla ještě následovat, byla pro hospodáře velmi důležitá. Jelikož tento den značil přesně polovinu zimy, říkalo se „Na Hromnice půl krajíce a půl píce.“ Když tedy zbyla ještě polovina uskladněné úrody, nemuseli se lidé bát, že nebude co jíst. Zapomenout nesmíme ani na známou pranostiku „Na Hromnice - o hodinu více.“ Právě to, že se zkracovala noc a ke slovu zase přicházelo světlo, byl důvod k všeobecnému veselí.
I hospodářům byly v některých koutech naší země k užitku už zmíněné hromničky. Hned po návratu z kostela svíčky zapálili a třikrát s nimi obešli včelí úly, což mělo po zbytek roku zajistit hojnost medu a zdravé včelstvo.
Zvyky, které měly zajistit dobrou úrodu, dodržovali také pohané. Na začátku února se musela za jakéhokoliv počasí vyorat brázda, aby země věděla, že se může chystat na jarní osetí. Také se žehnaly studánky a jiné vodní zdroje, aby bylo po celý nadcházející rok dostatek vody pro lidi, pole i dobytek.
Comentarios