Certifikátů najdete u potravin i nápojů mnoho a občas může být obtížné se ve všech těch zkratkách vyznat. Asi nejznámější certifikací je BIO a mezi další významné certifikáty se řadí IPZ, SISPO, Demeter nebo Fairtrade. V článku vím každý z nich vám představíme a vysvětlíme, jaké jsou mezi nimi rozdíly.
BIO jako známka ekologie
S certifikátem BIO se asi setkala většina z nás. Disponují jím potraviny a nápoje, které jsou vyprodukované v rámci ekologického zemědělství, případně jsou z těchto surovin vyrobené a jako BIO i certifikované. Zvířata z ekologického chovu mají vždy možnost volného výběhu a jsou vůči nim dodržovány všechny zásady welfare. Při pěstování ovoce a zeleniny nejsou využívány herbicidy, pesticidy ani umělá hnojiva. Pěstované plodiny je na polích navíc nutné pravidelně obměňovat, díky čemuž se půda nevysílí.
Není to ovšem tak, že pokud někdo něco pěstuje na zahradě, automaticky by si mohl tuto značku připisovat. S BIO certifikátem se pojí značně složitý proces a jeho získání vždy předchází 1-3 roky dlouhé přechodné období. To znamená, že aby mohl zemědělec u svých produktů uvádět značku BIO, musí během této doby absolvovat takzvanou očistnou kúru půdy. Tento krok je nezbytný, aby se v půdě co nejvíce eliminovaly vlivy předešlého způsobu hospodaření.
BIO potravina může být ovšem i vícesložková. V takovém případě musí obsahovat minimálně 95 % BIO složek zemědělského původu. Do zbylých 5 % se nezapočítává například voda a sůl. Zároveň musí být vyrobený produkt jako BIO certifikován. Pokud by si výrobce pro zpracovaný produkt o certifikaci nezažádal, nemohl by u něj tuto značku uvádět. Organizací, které poskytují BIO certifikaci, je v České republice několik a u každé z nich se za poskytnutí certifikátu platí poplatek.
S BIO certifikátem je spojené i velké množství formalit, které dle mnohých zemědělců někdy až příliš odvádějí pozornost od toho nejdůležitějšího - hospodaření. Z toho důvodu se také někteří výrobci uchylují k tomu, že certifikují pouze výchozí surovinu, ale z ní vyrobený produkt již ne. Setkat se tedy můžete například s kefírem z BIO mléka, kdy je certifikované pouze mléko z ekologického chovu a kefír sám o sobě jako BIO vedený není.
Na Scuku najdete BIO produkty všech možných typů. Ochutnat můžete například BIO pečivo z Koláčkovy řemeslné pekárny či BIO mléčné výrobky od BioVavřince a Kosaře. Zeleninu a ovoce pořídíte u Ekofarmy Černíkovice a Biozeleniny Uhříněves. Pokud byste chtěli zkusit maso od zvířat z ekologického chovu, doporučujeme sáhnout po tom z Poctivé farmy. Nikdy také neškodí mít ve spíži v záloze něco trvanlivého. Takové výrobky v BIO kvalitě má ve své nabídce hojně zastoupené Horňácká farma.
Ryze české IPZ a SISPO
Tyto dva certifikáty jsou vlastně totožné, ovšem jeden je určen pro zeleninu a druhý pro ovoce, případně výrobky z nich. Z toho vychází i samotné zkratky - IPZ značí integrovanou produkci zeleniny a SISPO svaz pro integrované systémy pěstování ovoce. Setkat se můžete také s označením IP neboli pouze integrovanou produkcí, která se využívá například u vinných hroznů.
Výpěstky s tímto označením se řadí mezi konvenční a ekologickou produkci. Jako jediné certifikáty ovšem zaručují, že byly rostlinné produkty vypěstovány v České republice.
Oproti BIO certifikátu je zde použití hnojiv s chemickým základem v malé míře možné. Ovšem vždy jen jako krajní řešení při invazi škůdců a jen takovými aplikačními technikami, které jsou šetrné k životnímu prostředí. Díky tomu, že pro IPZ a SISPO pěstování neplatí tak přísné podmínky jako u ryze ekologického zemědělství, neprodražují certifikáty konečný produkt.
Tyto typy certifikátu nejsou tak neobvyklé, jak by se mohlo zdát a často je lze nalézt i u ovoce a zeleniny v supermarketu. Většinou se ovšem nijak zvlášť nepropagují a často u výpěstků ani nejsou uvedené. To je ovšem pro zemědělce značně frustrující. Ani toto pěstování se totiž neobejde bez velkého množství organizačních úkonů a formalit, které tak zákazník nemá možnost docenit.
Na Scuku najdete IPZ zeleninu u prodejce Zeleninové bedýnky, který ji vykupuje od českých zemědělců. SISPO výrobky pořídíte od Ovocnářské farmy Kareš ve formě džemů a moštů. Zpracovávané ovoce pochází z jejich vlastních sadů, které leží na jižních svazích Chlumů v podhůří Krkonoš. Pokud byste raději ochutnali IP víno, můžete zkusit to od vinařství Blatel.
Etická záruka Fairtrade
S certifikací Fairtrade se můžete setkat především u produktů pěstovaných v rozvojových zemích, například u kávy či kakaa. Toto označení zaručuje, že byly při pěstování dodrženy etické, sociální, ekonomické a také ekologické standardy.
Proč se na Fairtrade produkty zaměřovat? Takoví pěstitelé totiž dostanou za svou práci férově zaplaceno a nejsou nuceni nepřiměřeně snižovat výkupní cenu zboží. Zcela zakázáno je využívání nucené a dětské práce. Též se dbá na šetrné využívání přírodních zdrojů i kontrolované používání pesticidů a postřiků.
Fairtrade kávu na Scuku najdete u Pražírna Caffka. Káva pochází z Peru z farmy Churupampa, která je zároveň sociálním podnikem sdružujícím kolem 30 rodin. Ochutnat můžete i Fairtrade kávové shoty od Natu, které jsou jak v přírodní, tak v ochucené verzi.
Setkat se ovšem můžete i s informací, že byl produkt vypěstován za fair trade podmínek. Jiný zápis značí, že i při jeho pěstování byly dodržovány výše zmíněné zásady, ovšem bez prokazatelného certifikátu. Je to především proto, že samotný certifikát Fairtrade je poměrně nákladný a ne každý zemědělec si do něj může dovolit investovat.
V podobném duchu se využívá i informace o takzvaném direct trade neboli přímém obchodu, který též nezaštiťuje certifikát. Direct trade značí, že surovinu vykupuje prodejce přímo od pěstitele, zná se s ním a ví, jaké u něj panují podmínky. Výjimečně surovinu od pěstitele v rámci direct trade vykupuje zprostředkovatel, který ji následně dodává přímo prodejci. U nás pořídíte kávu z direct trade od Lokalok.
Průkopník Demeter
Certifikace Demeter je jednou z těch úplně nejstarších. Vznikla roku 1924 a využívá se jen v osmi evropských zemích a na Novém Zélandu. Jsou tak označeny produkty vypěstované v rámci takzvaného biodynamického zemědělství. Je velmi podobné ekologickému zemědělství, ale oproti němu klade důraz nejen na přirozený chov zvířat, ale celkově na vztah mezi zvířetem, přírodou, hospodářem a zákazníkem. Mimoto se zohledňují přirozené přírodní i kosmické vlivy, jako je například postavení planet, a případná hnojiva pocházejí pouze z vlastní produkce.
V České republice ovšem není příliš obvyklý a setkáte se s ním opravu jen výjimečně. Dlouhou dobu jej měl u svých produktů uveden výrobce Bemagro, který od něj ovšem na konci roku 2019 ustoupil a zůstal pouze u BIO certifikátu.
