Na návštěvě v udržitelných hydroponických sklenících Čerstvě utrženo

My ve Scuku s radostí podporujeme poctivé farmáře, kteří do své práce vkládají nejen ruce, ale i srdce. A právě takoví jsou lidé za projektem Čerstvě utrženo, kde proměnují sen o udržitelném pěstování v realitu. Kdo za tím vším stojí? Jak probíhá pěstování? Kolik skleníků je a kde se nachází? Na to vše jsme se byli nejen zeptat, ale také osobně podívat, a dnes vám tak představíme Farmu měsíce června, Čerstvě utrženo.

Díváte se na zimní a paprikový skleník ve Smržicích, který se nachází hned vedle skleníků v Kostelci na Hané

Naše cesta míří do jedné ze tří lokalit na Moravě, kde se nachází hydroponické skleníky družstva Čerstvě utrženo. To sdružuje lokální moravské farmáře pod jednotlivými skleníky. Ve Smržicích na Farmě Kopeček se potkáváme s jedním ze zakladatelů a předsedou družstva Čerstvě utrženo Markem Jedličkou, provozním ředitelem skleníku Tomášem Červinkou a Janou Tannenbergovou, která má pod palcem obchod.

Pro začátek jsme všechny tři vyzpovídali z historie, provozu i plánů do budoucna.

Představíte nám prosím, co je vlastně Čerstvě utrženo?

Čerstvě utrženo funguje jako odbytové družstvo, takže skleníky mají různorodou vlastnickou strukturu. Kromě skleníku zde na Hané, kde jsme rozlohou největší, máme další dva skleníky ještě v Mutěnicích a v Němčicích. Jako jediní v České republice pěstujeme hydroponicky jak rajčata, tak okurky a papriky. Jsme nadšení, byť je to dřina, že máme možnost budovat nový segment hydroponických skleníků a čerstvé domácí produkce v momentu, kdy se na české producenty tolik nedbá.

Jak funguje proces pěstování a prodeje?

Celý proces od zasazení rostlin přes pěstování, kontrolu a sklízení až po balení a expedici máme ve vlastních rukách. Díky tomu můžeme garantovat jak precizní kvalitu, tak také to, že jde o lokální produkt.

Jak dlouho Čerstvě utrženo vlastně funguje?

Od roku 2017, kdy byl postaven první skleník ve Velkých Němčicích u Hustopečí.

Kolik máte tedy celkem lokalit a jakou plochu vlastně zabírají?

Celkem máme tři lokality skleníků, ale máme také fóliovníky s borůvkami, malinami a jahodami, které se nachází na dalších místech. Celkově se jedná o plochu o 16,3 hektarech. 

Celková rozloha skleníků družstva Čerstvě utrženo je 16,3 hektaru. To odpovídá přibližně 23 fotbalovým hřištím nebo rozloze celého Pražského hradu.

Liší se nějak kvalita produktů jednotlivých skleníků?

Snažíme se dbát na to, aby nebylo na kvalitě nijak poznat, že pochází z různých skleníků. Produkty Čerstvě utrženo jsou zárukou vysoké kvality, a proto nás klienti rádi vyhledávají.

Prvním produktem bylo rajče. Proč právě rajče?

Rajče je nejvíce konzumované ovoce / zelenina (každý jak chce) a vnímáme velký zájem u českého spotřebitele o lokální rajče. V České republice ale sníme rajčat na obyvatele stále málo, a to 12 kg na člověka. Například v Rakousku je to okolo 30 kg na člověka. Takže tu vidíme velký potenciál na zlepšení a současně zdravější stravování.

V nabídce máte také okurky a papriky. Máte v plánu sortiment ještě rozšiřovat?

Vždycky musíte mít k vizi také ekonomiku za tím produktem, která funguje pro všechny zúčastněné. S radostí bychom dělali třeba melouny nebo lilek, ale zaprvé se to musíte naučit, a zadruhé to musíte mít dobře spočítáno. Nejvíce se pěstuje ve sklenících celosvětově právě rajče, a tak není problém získat poradce, kteří poradí s pěstováním a vším okolo. Bylo by nejjednodušší pěstovat pouze jednu odrůdu, ať už z pohledu ekonomiky nebo jednoduchosti pěstování. Ale typicky přes léto nám vzniká přebytek rajčat, neboť je vyšší produkce, a zároveň lidé mají v této době často úrodu z vlastních zahrádek. Musíme tak hledat rozmanitost v produktech, ale je potřeba na začátku udělat správné manažerské rozhodnutí, a proto stále navazujeme nové kontakty, abychom na tom mohli pracovat. Naše motto zní „Ani rajče nazmar!“

Fungujete celoročně?

Ano, polovina našich skleníků je vybavena osvětlením, a proto jsme schopni dodávat naši čerstvou zeleninu celoročně, byť ne v takové míře, jak by naši klienti potřebovali. Naše zimní zelenina je kvůli vysokým nákladům na elektřinu dražší než v létě, bohužel. Vybudovali jsme si vlastní energocentra, abychom zajistili dlouhodobou a cenově rozumnou dodávku elektřiny a tepla do našich skleníků, aby se naši klienti na nás mohli spolehnout dlouhodobě a neměli potřebu nás nahrazovat produkty, které k nám jedou přes půl Evropy, kde je logicky v zimě příznivější klima. Poptávka v zimě je ale obrovská, a tak intenzivně pracujeme na našich rozvojových plánech.

Čím to, že rajčata z dovozu jsou v zimě cenově lepší?

Zahraniční produkce nemá v zimě takové energetické náklady a současně není sklizena v odpovídající zralosti, kdežto my je zde utrhneme vždy čerstvé (prostě Čerstvě utrženo) a dodáváme tentýž nebo druhý den. Rozdíl je potom v chuti, která nikdy nebude srovnatelná. 

Pro zalévání se využívá dešťová voda z vlastních retenčních nádrží, která se dokola recykluje

Častou praktikou prodejních řetězců je, že podrazí cenu zajímavého produktu pod cenu trhu, aby k sobě nalákaly zákazníky. Stává se to taky s vašimi produkty. Toho si všímají naši zákazníci a měli jsme několik dotazů k tomu, proč jsou rajčata v daném řetězci významně levnější než u nás. Jak na tuto problematiku nahlížíte?

Devalvuje to náš produkt a naši práci, což je problematické a nám to vadí. My nechceme, aby se naše rajčátka prodávaly za ceny, které víme, že nejsou odpovídající naší ekonomice, práci a kvalitě. Žijeme ale v době, kdy lidé čekají s nákupy na akce a mezi řetězci je velká konkurence. Zároveň jsme ale ve volné zóně obchodu a tržního hospodářství, a tak každý musí dělat to, co umí. 

Jak přistupujete k udržitelnosti a co to znamená pro Čerstvě utrženo?

Ekologie je pro nás důležitá. Což se projevuje třeba tím, že v energetice využíváme obnovitelných zdrojů energie. Při pěstování nepoužíváme půdu, ale kokosové matrace. Pro zalévání využíváme z 75–80 % dešťovou vodu z vlastní retenční nádrže, kterou zároveň také recyklujeme znovu a znovu. Snažíme se nezatěžovat naši planetu, máme jenom jednu. Co se týče obalů, tak rádi bychom využívali co nejvíce recyklovaných materiálů nebo bychom rádi využívali cest, díky nimž bychom omezili množství obalů, které se dostává na trh. U papriky Pepina jsme udělali speciální dvoukusové balení bez použití sáčku, se kterým jsme dostali ocenění Obal roku 2024.

Jak vnímáte spolupráci s námi?

Jsme za spolupráci velmi rádi, protože vy máte nový pojem online tržiště, jak dostat produkt ke klientovi od Aše po Zlín. Budeme rádi, když s vámi budeme moct dál růst.

Marek Jedlička se svou ženou vlastní společnost ECO Finance Group, která sdružuje mimo skleníků také další provozy, například z oblastí energetiky či klasického zemědělství. Manželé Jedličkovi strávili více než 20 let v Rakousku, kde si vybudovali pevné zázemí a zkušenosti v oblasti financí, které využili při návratu do rodné Hané. Od počátku podnikali s respektem k přírodě, důrazem na udržitelnost a vědomím odpovědnosti vůči budoucím generacím. Jejich podnikatelská cesta začala investicí do větrných elektráren, pokračovala výrobou agropelet, fotovoltaikou, výstavbou bioplynové stanice i nákupem zemědělské půdy, kde dbají na diverzitu plodin a obnovu krajiny. Jejich cílem je vytvořit co nejvíce soběstačný systém, kde se jednotlivé projekty synergicky propojují – od zemědělství přes produkci energie až po hydroponické skleníky, které z nich učinily třetího největšího pěstitele rajčat v ČR. Věnují se také developmentu či zdravotní péči, přičemž si pečlivě vybírají partnery, kteří sdílejí jejich hodnoty. Filozofií jejich podnikání je rovnováha mezi ekonomickým růstem a ohleduplností k životnímu prostředí, inspirací jim je příroda sama – efektivní, jednoduchá a bez zbytečností. Věří, že odpovědné podnikání je klíčem k lepší budoucnosti.

Po příjemném povídání jsme se vyrazili podívat do skleníků. Nejdřív jsme nakoukli do skleníku hned v sousedícím Kostelci na Hané, který je rozlohou největší ze všech skleníků. Rozkládá se na ploše 5 hektarů a specializuje se na keříková rajčata (Nelinky, Strabeny, Betynky, Klaudie) a nově také okurku Oskar a nejnovější přírůstky, miniokurku Cipísek a minicherry rajčátka Jůlinka. Hned na uvítanou dostáváme s kolegyní Andy výslužku v podobě bedýnek plných čerstvě utržené úrody ze skleníků (mňam, děkujeme!). Potom se uvnitř převlíkáme do skafandrů – speciálních hygienických obleků, který zajistí, že do skleníků nevneseme žádné nežádoucí viry, které by mohly uškodit rostlinkám. Ještě vydezinfikovat ruce, navléknout rukavice a jde se dovnitř. Tam nás uvítá teplý a vlhký vzduch, jako bychom vystoupili z letadla v Karibiku. A taky vůně poctivě pěstované zeleniny.

Vítejte na místě, kde udržitelnost má skutečný význam

Celý provoz skleníku je hodně pokročilý. Udržování teploty a vlhkosti řídí čidla podle nastavení agronoma. Pro zavlažování se využívá dešťová voda, která se zachytává do několika velkokapacitních rezervoárů přímo u skleníků. Tuto přečištěnou vodu obohacenou o minerály a vitamíny přivádí přes kapkovou závlahu (dripy) ke každé rostlině zvlášť, čímž zajišťují maximální efektivitu a šetrnost. Přebytečná voda je následně zachycena, přefiltrována a znovu použita, takže nepřijde nazmar ani kapka.

Trpělivá a usměvavá agronomka Růžena Klikarová

Uvnitř skleníku nás vítá agronomka Růžena Klikarová, kterou důkladně vyzpovídáváme. Vysvětluje nám, že rostlinky, které zde vidíme, rostou po celý rok, tedy přibližně celých 10 měsíců. Všechny se tak vysazují najednou a pěstování u rajčat neprobíhá ve vlnách. Rajčata se sklízí postupně po celých 10 měsíců, kdy po celou dobu rostlina stále roste. Okurky se obvykle vysazují dvakrát až třikrát ročně. Ptám se celkem laicky: Jak je možné, že rostliny plodí celých 10 měsíců? Proč takového pěstitelského úspěchu nemůžu dosáhnout doma? „Rostliny mají ideální podmínky jako je teplota, světlo, závlaha, vlhkost a podobně, a dostávají tak přesně to, co potřebují. Zároveň se pravidelně posílají vzorky závlahové i drenážní vody i mladých a starých listů do laboratoře v Holandsku a oni na základě výsledků doporučují recept. Sleduje se pH, EC (koncentrace soli v roztoku) a množství všech živin. Pro pravidelné opylování se do skleníků s rajčaty používají čmeláci. Vše uvedené je v domácích podmínkách téměř nemožné,“ vysvětluje trpělivě Růžena.

Veškeré pěstování probíhá bez půdy hydroponicky. Věděli jste, že hydroponické pěstování spoří až o 90 % více vody, než běžné pěstování? Rostliny rostou v inertním substrátu a živiny získávají z pečlivě vyváženého roztoku. Tento systém přináší řadu výhod – mimo jiné vyšší výnosy na menší ploše a úsporu vody až o 90 % ve srovnání s klasickým pěstováním v půdě.

A jak je to s používáním chemie proti škůdcům? I zde přistupují k situaci alternativně a jak jinak než udržitelně: „Proti škůdcům se ve skleníku používá biologická ochrana. Základem jsou preventivní zásahy, jde například o aplikaci feromonů, využití feromonového matení škůdců, introdukce dravých ploštic Macrolophus pygmaeus, které krmíme a jsme tedy schopni je udržet po celou dobu vegetace. Cíleně jsme schopni reagovat na velké spektrum škůdců, využíváme přirozené predátory i parazitoidy škůdců, stejně tak jako biologické postřiky entomopatogenními houbami a bakteriemi (např. na svilušky dravými roztoči, na molice a mšice parazitickými vosičkami, např. Encarsia formosa, Eretmocerus eremicus, Aphidius colemani, Aphidius ervi ad.),“ doplňuje Lucie Kihslingová, Vedoucí farem Smržice a Kostelec na Hané

Součástí udržitelného pěstování na farmách Čerstvě utrženo je také provoz bioplynové stanice, neboli bioplynky. Na vlastních polích si pěstují kukuřici na siláž, kterou pak v bioplynové stanici vedle jiných surovin přeměňují na teplo a elektřinu, které dále využívají pro skleníky (topení a svícení). Mezi jednotlivými řadami jsou trubkové koleje, ve kterých proudí voda, která vytápí skleník a také po nich jezdí plošiny na vyvazování a další práce ve výšce a sběračské vozíky.

Co chcete být, až vyrostete? Květuška, listař, sběrač a nebo výhoňář?

Speciální produkce vyžaduje speciální pozice. V Čerstvě utrženo si pro dané role vymysleli kouzelné názvy, posuďte sami:

Listaři – odstraňují dle potřeby listy, aby zbytečně nezatěžovaly rostlinu a aby měly rostliny a plody dostatek světla

Květušky – zaštipují budoucí trsy na určitý počet květů, aby rostlina nebyla přetížená

Sběrači – sbírají plody, u rajčat a okurek ze země stále ve stejné výšce (protože další operátoři rostliny průběžně spouští), u paprik ze sběračských plošin z výšky

Výhoňáři – odstraňují nežádoucí výhony

Vyvazovači – přichytávají rostoucí rostlinu k provázkům

Každá z rolí má tedy svá specifika. Vyvazování začíná hned následující dny po zasazení sazenice do matrací. Nahoře jsou háčky, ze kterých jsou spuštěné provázky a hlava rostliny se kolem nich průběžně vyvazuje, což dělají vyvazovači. Následuje spouštění tak, aby rostlina měla kam růst a aby lidé provádějící práce ze země (listaři a sběrači) na plody a listy dosáhli. Mezi jednotlivými řadami jsou trubkové koleje, ve kterých proudí voda, která vytápí skleník a také po nich jezdí plošiny na vyvazování a další práce ve výšce a sběračské vozíky.

Když se rozhlédnete po skleníku, máte pocit, že je nekonečný. Pohled do jedné z mnoha řad působí, že řada nemá konce. Chápeme tak, že o práci tu opravdu není nouze a všechny výše zmíněné činnosti je potřeba pravidelně provádět, aby produkce byla co nejvyšší a nejkvalitnější.

Ptáme se ještě, jak je to s cukernatostí u rajčat? U každé odrůdy u nás na Scuk.cz můžete najít informaci o cukernatosti, tak ať víte, podle čeho vybírat a jak se v tom orientovat: „Cukernatost udává sladkost rajčete. Čím vyšší cukernatost, tím více vám bude pravděpodobně chutnat :-) Cukernatost lze měřit. Rajče se rozřízne a šťáva se aplikuje do přístroje, který měří počet brixů. Pro srovnání, velké rajče Klaudie má například kolem 5 brixů, což je vlastně už tak hodně, ale třeba Strabena má aktuálně 9 brixů a Nelinka 8 brixů. Čím víc slunce rostlinka má, tím vyšší je počet brixů. Tedy v létě se ještě vyšplhají,“ vysvětluje nám Růžena.

Do skleníku viru ani kroku

Ve všech sklenících Čerstvě utrženo dbají na opravdu pečlivou hygienu. „U stropu skleníků visí několik sirníků s granulovanou sírou, která se odpařuje a působí jako dezinfekce a listové hnojivo,“ vysvětluje nám ještě Růžena. Ve skleníku je potřeba udržovat doslova laboratorní podmínky, neboť zatažení viru do skleníku může být pro rostliny fatální. Proto jsme před vstupem do skleníku byli oblečeni do „skafandru“ a vydezinfikováni.

Výprava do skleníků s paprikami v patřičném obleku: Andy, Tomáš Červinka, Jana Tannenbergová a já

Po parádní prohlídce a výkladu od Růženy se přesouváme zpět do Smržic do skleníku, kde se pěstují výhradně papriky, které má pod palcem agronomka Tereza Schlattauerová. Na ploše o rozloze 1,6 hektaru se zde nachází na 38 000 sazenic papriky. Ty se zde pěstují od roku 2023 a mohou se tak pyšnit tím, že jsou první v České republice, kdo pěstuje papriky hydroponickým způsobem. Místní odrůda se řadí mezi jedny z nejdelších a nejsladších paprik. Ochutnali jsme všechny barvy od červené přes zlutou až po hnědou a musíme jim dát za pravdu, jsou opravdu velmi šťavnaté a sladké. U nás na Scuku můžete ochutnat papriku Pepina, a to i v extra zero waste balení po dvou kusech, za který získalo Čerstvě utrženo ocenění Obal roku 2024.

Agronomka Tereza Schlattauerová se svými paprikami

Věděli jste, že papriky jsou samosprašné a nepotřebují tak včelky ani čmeláky, které by je opylovali? Proto vnímáme, že je v paprikovém skleníku mnohem větší ticho. Dle agronomky skleníku s paprikami ve Smržicích Terezy Schlattauerové jsou papriky tak trochu herečky a jejich pěstování je dle jejích slov o neustálém vyvažování mezi paprikou gaučákem a paprikou atletem. Jak? Pomocí speciální zálivky, která má za úkol uhlídat růst papriky tak, aby byl tak akorát. Povídání o paprikách jsme si opravdu užili, je vidět, že Tereza je člověk na správném místě.

Pozor, pozor! Tak jako Pepina, tak i například Strabena jsou na českém trhu exkluzivní odrůdy a ochutnat je tak můžete pouze od Čerstvě utrženo. Veškerou zeleninu a ovoce zde sklízí plně zralé, což rozhodně není standard a na chuti i kvalitě to lze přímo poznat.

Po návštěvě paprikového skleníku se ještě rozhlížíme po krajině krásné Hané, kde stojí skleníky a obdivujeme místní krásnou přírodu. Myslíme, že si nemohli vybrat lepší místo na tak unikátní pěstování místní zeleniny.

Představujeme skleníky Čerstvě utrženo

Farma Kopeček a Agro Hana (skleníky Smržice a Kostelec na Hané)

Skleník společnosti Farma Kopeček s.r.o. u Kostelce na Hané se rozkládá na ploše 5 hektarů a specializuje se na keříková rajčata (Nelinky, Strabeny, Betynky, Klaudie) a nově také okurku Oskar. Ve Smržicích se nachází nejmenší skleník o rozloze 1,5 hektaru, kde rostou výjimečně sladké a extra dlouhé papriky Pepina. Tato odrůda se vyznačuje dlouhým štíhlým tvarem, sytou barvou a výjimečně sladkou chutí. V Čerstvě utrženo jsou hrdí na to, že jako první v České republice pěstují tyto papriky hydroponicky – moderním a šetrným způsobem bez půdy. Dále se ve Smržicích nachází zimní skleník o rozloze 2,3 hektaru.

Skleník Mutěnice

V Mutěnicích se pěstují zejména rajčátka Strabeny na celkové ploše skleníků o 2,47 ha.

Skleník Velké Němčice

Zde se pěstují okurky Hugo na celkové ploše 4,65 ha.

Farma Hovorany, Postoupky, Skrýšov a Velké Bílovice

Zde se pěstují borůvky, na které se můžete již brzy těšit.

Máte chuť na čerstvě utrženou lokální zeleninu? Užijte si vybrané odrůdy se slevou po celý červen a těšte se také na soutěž o bedýnky plné úrody!