Cider se stále více objevuje nejen v menu restaurací, ale i našich lednicích. Obzvláště v letních měsících. A není divu, je osvěžující, alkoholický a voní po jablkách. Nepleťte si ho ale se cidrem. Třebaže si jsou tyhle dva nápoje podobné názvem i složením, jsou mezi nimi zásadní rozdíly.
Domovinou cideru je Anglie
Spekuluje se, že cider (čteno „sajdr“) je jedním z nejstarších alkoholických nápojů, který se vyráběl v mnoha zemích světa. Tak jak jej známe dnes ale pochází z Anglie. Právě zde ho údajně už na počátku prvního tisíciletí ochutnal i Julius Cesar, který oceňoval jeho chuť a vlastnosti. Největší rozmach ale přišel ve středověku, kdy se dokonce vysazovaly celé sady starých jablečných odrůd, které byly pro výrobu cideru nejvhodnější.
Cider se vyrábí z čerstvě vylisovaných jablek, ale je možné ho připravit i z koncentrátu či sušené jablečné šťávy. Ta se nechá po přidání kvasinek několik týdnů kvasit v sudech, následně se přefiltruje, pasteruje a plní do lahví, plechovek či sudů, ve kterých už nedozrává. Nápoj je možné doslazovat a jeho součástí může být i přidaný oxid uhličitý či oxid siřičitý, které mu propůjčují perlivost a zaručují stabilitu.
Narazit můžete na cider perlivý i bez bublinek, ochucený i přírodní, sladký i suchý a s vyšším i nižším obsahem alkoholu. Ten může být proměnlivý, ale neměl by převýšit 8,5 %, poté by se již jednalo o jablečné víno.
Zajímavé je, že i když se v čechách cideru přezdívá také jabčák či jablečný burčák, je přirovnáván spíše k pivu než k vínu a nejlépe údajně chutná točený z pípy.
Stejně jako u většiny nápojů, lze cider připravovat méně či více kvalitně. Nadšenci, kteří se většinou řadí mezi malovýrobce, jej tvoří takříkajíc postaru. Základem je výběr vhodných jablečných odrůd , jejichž chuti se upravují výrobní procesy a nechávají se kvasit několik týdnů až 12 měsíců. Délka kvašení se odvíjí od typu cideru, který chce výrobce získat. Malovýrobci nápoj narozdíl od velkovýrobců spíše nedoslazují, čímž docílí osvěžující chuti.
Ač se to nemusí zdát, výběr jablek pro výrobu cideru není jen tak. Nejlepší je kombinovat jablka sladší, kyselejší a s nahořklou chutí, a to především z jabloní starých odrůd. Samotné výrobě tedy předchází objíždění sadařů, ochutnávání, porovnávání a sklízení.
Na Scuku můžete pořídit cidery od Redbrook Cider, které mají obsah alkoholu 4-6 %. Nejsou doslazované a kromě klasického jablečného cideru najdete v nabídce i cider hruškový či cider s chutí lesního ovoce.
O cidre se zasloužili francouzi
Cidre je původem z Francie a ačkoli se zdá, že cider i cidre vychází ze stejné historie, ve Francii pojali výrobu tohoto jablečného nápoje po svém. V čem je výroba cidru neboli „sídru“ specifická?
I tento nápoj vzniká ze směsí několika odrůd jablek, podstatné je částečně použít ta s nahořklou chutí. Zde ale podobnost se ciderem končí. Využívá se zásadně jen čerstvá jablečná šťáva, která se nechává minimálně 6 měsíců fermentovat v tancích bez přidání šlechtěných kvasinek. V žádné fázi výroby se nedoslazuje, nesíří se ani nepasteruje. Výsledný nápoj je tedy takříkajíc živý a uchovává si mnoho vitamínů.
Po zrání v tancích se cidre přemístí do velkých silnostěnných lahví na šampaňské, kde dozrává až několik let. Právě díky tomu v něm vzniká přirozená perlivost a celkově se přirovnává k výrobě šumivého vína. Podobnost s vínem lze najít i ve značení cukernatosti, kdy můžete narazit na cidry typu Dry, Extra Brut i Demi Sec. S nižší cukernatostí se zároveň pojí vyšší obsah alkoholu, který může dosahovat 5-12 %.
Pokud si ale některý ze cidrů oblíbíte, počítejte s tím, že nebude vždy chutnat stejně. Chuť je lehce odlišná s každým ročníkem a ovlivňuje ji jak výběr odrůd, tak délka zrání, jako je tomu u vína. I pokud se na výrobu použijí stejné odrůdy jako předchozí rok, může se výsledek lišit podle chuti jablek.
Jestliže vás cidre zaujal, pořídíte ho u nás od Divoké jablko - cidre či Cidrerie Kliment, která má v nabídce cidry mladší i ty starší, jež jsou až ročníku 2014.
